Když se dnes řekne jóga, většina z nás si představí designové studio, pestrobarevné legíny, náročné stojky na rukou a snahu protáhnout si ztuhlá záda po celém dni v kanceláři. Moderní západní svět si jógu adoptoval jako skvělý nástroj pro odbourání stresu a formování postavy. A to je v pořádku – lidské tělo v 21. století tuto péči zoufale potřebuje.
Pokud se však ponoříme hluboko do indických textů a tisíce let staré historie, zjistíme fascinující pravdu. Původní jóga neměla s fyzickým cvičením téměř nic společného. Nebyla to wellness aktivita. Byla to radikální psychologicko-duchovní disciplína, jejíž cíl byl pro moderního člověka až nepředstavitelně ambiciózní: úplné osvobození lidského vědomí.
Velké nedorozumění s názvem „Ásana“
V dnešních lekcích jógy hrají hlavní roli ásany – fyzické pozice. V historických počátcích jógy však toto slovo mělo jediný, velmi prostý význam: stabilní a pohodlný sed.
Když mudrc Patandžali před zhruba dvěma tisíci lety sepsal Jógasútry, základní manifest celé jógové filosofie, tělesným pozicím věnoval z celých 196 jógových manter pouhé tři. Proč? Protože tělo bylo vnímáno pouze jako schránka, kterou je potřeba zklidnit, aby „nepřekážela“ tomu nejdůležitějšímu – práci s myslí. Fyzické pozice sloužily jen k tomu, aby jogín dokázal hodiny sedět bez hnutí v hluboké meditaci, aniž by ho bolely klouby nebo záda.
Skutečný cíl: Mókša a zastavení mysli
Jaký byl tedy ten nejvyšší, historicky doložený cíl? V původních textech, jako jsou starobylé Upanišady, se mluví o stavu zvaném mókša (či mukti) – tedy o vysvobození lidské duše z koloběhu utrpení a znovuzrozování (samsáry).
Starověcí jogíni si všimli, že lidská mysl je jako divoká opice, kterou uštknul škorpión. Neustále skáče z místa na místo, analyzuje minulost, strachuje se o budoucnost a tím vytváří permanentní nespokojenost a vnitřní chaos. Jóga vznikla jako exaktní, vnitřní technologie, která měla tuto „opici“ zkrotit.
Patandžali definuje jógu hned ve svém druhém verši naprosto nekompromisně:
„Yogaścitta vritti nirodhah“ – Jóga je zastavení neustálých změn a pohybů mysli.
Cílem rané jógy bylo utišit vnitřní dialog natolik, aby se naše vědomí očistilo od všech filtrů, nánosů ega a iluzí. Když se hladina mysli zcela zklidní, člověk podle jógové tradice dosáhne stavu Samádhi (nejvyššího pohroužení) a uvědomí si svou pravou, nesmrtelnou podstatu (Átman), která je nezávislá na hmotném světě.
Původní vs. moderní pojetí: Dva různé světy?
Abychom pochopili, jak hluboký je rozdíl mezi jógou v jejích počátcích a tou dnešní, pomůže nám jednoduché srovnání:
| Oblast | Původní indická jóga | Moderní západní jóga |
| Směr pozornosti | Obrácení dovnitř (odpojení od vnějšího světa) | Harmonizace (zvládání tlaku vnějšího světa) |
| Hlavní nástroj | Meditace, etika, práce s dechem a energií | Fyzické sekvence (ásany), protahování |
| Primární záměr | Mókša (absolutní svoboda vědomí) | Tělesné zdraví, redukce stresu, flexibilita |
Co si z toho může odnést moderní člověk?
Znamená to, že moderní dynamická jóga nebo power jóga jsou špatně? Rozhodně ne. Ale jako lidé západní civilizace často děláme chybu, že formu zaměňujeme za obsah.
Zaměňujeme prst, který ukazuje na měsíc, za měsíc samotný. Fyzické tělo je v józe skvělým začátkem, ale nemělo by být konečnou stanicí.
Když příště usednete na jógovou podložku, zkuste se na chvíli zastavit. Uvědomte si, že za každým pohybem a nadechnutím se skrývá tisíciletá tradice, která nehledala dokonalé tělo, ale dokonalou svobodu mysli. Jóga v raných počátcích nebyla sportem. Byla to odvaha pohlédnout do vlastního nitra a objevit tam klid, který nezávisí na ničem a nikom zvenčí.
Líbil se Vám článek a byl Vám přínosem? Dejte mi vědět. Vaše zpětná vazba mi dává inpulz k tomu tvořit dál, či lehce témata pozměnit tak, aby pro Vás byla přínosná.
S láskou a pozdravem
Eliška
Nezapomeňte mě sledovat i na sociálních sítích a Youtube:
Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.