Žijeme v době vizuální. Stačí otevřít sociální sítě a okamžitě na nás vyskočí tisíce fotek a videí s hashtagem #yoga. Vidíme na nich dokonale pružná těla v neuvěřitelných pozicích na pláži při západu slunce. Stojky na rukou, nohy za hlavou, krásné legíny a absolutní estetika. Tento vnější obraz v nás snadno dokáže vyvolat pocit, že jóga je jakási estetická gymnastika – a že pokud nedosáhneme na špičky svých nohou, nejsme v ní dobří.
Známý učitel jógy Bernie Clark však s oblibou cituje svého kolegu Davida Williamse: „Skutečná jóga je to, co není vidět.“
Tento prostý výrok v sobě ukrývá revoluční pravdu, která dokáže zcela proměnit to, jak k jógové podložce přistupujeme.
Past vnější dokonalosti
Když přijdeme na lekci jógy, naše mysl často okamžitě přepne do režimu soutěže a porovnávání. Sledujeme souseda na vedlejší podložce, kontrolujeme svůj odraz v zrcadle a snažíme se tělo dotlačit do pozice (ásany) přesně tak, jak to předvádí lektor.
Jenže lidská anatomie je unikátní. Tvar našich kloubů, délka kostí a struktura pojivových tkání určují, kam nás tělo pustí. Pro někoho je hluboký předklon přirozený od přírody, pro jiného je kvůli stavbě kyčlí anatomicky nemožný. Pokud měříme svůj úspěch v józe tím, jak hluboko se ohneme, chytáme se do pasti. Jóga se pak stává jen dalším prostorem pro výkon, tlak a potenciální zranění.
Pokrok se neměří v centimetrech, ale v uvědomění
Skutečný pokrok v józe se neodehrává na povrchu kůže. Nedá se změřit pravítkem ani vyfotit na Instagram. Odehrává se uvnitř.
Jak reaguje vaše mysl, když je pozice nepohodlná? Začnete uvnitř nadávat, nebo dokážete zklidnit dech a situaci přijmout?
Dokážete vnímat signály svého těla? Umíte včas couvat z pozice, když ucítíte ostrou bolest, nebo převládne ego, které chce pozici „přemoct“? A něco sobě či okolí dokázat?
Jak se cítíte po lekci? Odcházíte s čistší hlavou, klidnějším srdcem a větším soucitem k sobě samým?
To jsou skutečné jógové milníky. Skutečná jóga je kultivace vnitřní pozornosti. Je to schopnost všimnout si, že se nám zrychlil tep, že držíme napětí v čelistech nebo že nás zaplavila vlna netrpělivosti – a namísto hodnocení tyto stavy pouze s laskavostí pozorovat.
Pozice jako mikrokosmos našeho života
Podložka je zrcadlem toho, jak fungujeme v běžném životě. Způsob, jakým přistupujeme k náročné jógové pozici, často přesně odráží to, jak reagujeme na stres, konflikty nebo překážky v práci a ve vztazích.
Když pochopíme, že ásana není cíl, ale pouhý nástroj k prozkoumání vlastního vnitra, uleví se nám. Zmizí tlak na výkon. Už se nemusíme „dostávat do pozice“. Místo toho dovolíme pozici, aby nás zavedla zpět k nám samým – do prostoru vnitřního ticha, kde vnější svět a jeho hodnocení ztrácejí svou moc.
Až příště rozbalíte svou podložku, zavřete na chvíli oči. Zapomeňte na to, jak u toho vypadáte. To nejdůležitější a nejkrásnější, co se v tu chvíli na podložce děje, totiž nikdo zvenčí neuvidí.
Jak to uvést do praxe: 4 tipy pro vaši příští lekci
Změnit zažité nastavení mysli zaměřené na výkon vyžaduje trénink. Až příště vstoupíte na podložku, vyzkoušejte tyto čtyři konkrétní kroky, které vám pomohou stáhnout pozornost z vnějšího světa zpět dovnitř:
1. Pravidlo zavřených očí (kdykoliv je to možné)
Zrak je náš nejdominantnější smysl a neustále nás vede ven – k zrcadlu, k ostatním nebo k lektorovi. Vyzkoušejte jednoduchý experiment: v pozicích, kde stabilita závisí na zemi a ne na balancování (například v sedu, vleže nebo v předklonech), zavřete oči. Okamžitě se odpojíte od vizuálního hodnocení okolí a váš mozek začne mnohem intenzivněji vnímat vnitřní signály: napětí ve svalech, tlukot srdce a proudění dechu.
2. Skenujte dech, ne tvar pozice
Namísto otázky: „Vypadám v té pozici správně?“ si položte otázku: „Jak se mi v té pozici dýchá?“
Dech je neomylný barometr vašeho vnitřního stavu. Pokud v pozici nemůžete volně, hluboce a plynule dýchat – nebo pokud dech dokonce zadržujete – vaše ego vyhrálo nad tělem. Je to jasný signál, že jste zašli příliš daleko. Uberte na intenzitě o 20 % a vraťte se tam, kde se dech může opět svobodně nadechnout.
3. Vytvořte si vnitřní kotvu (Drišti v nitru)
V klasické józe se používá pojem drišti – bod, kam směřujeme vnější pohled, aby se zklidnila mysl. Pro vnitřní jógu si vytvořte vnitřní drišti. Zaměřte svou pozornost na jedno konkrétní místo ve svém těle po celou dobu lekce. Může to být pocit vzduchu chladícího nosní dírky při nádechu, zvedání a klesání břicha, nebo tlukot srdce v hrudníku. Kdykoliv se přistihnete, že očima bloumáte po sále nebo v duchu srovnáváme, jemně se k této vnitřní kotvě vraťte.
4. Přejmenujte „úspěch“ na své podložce
Před začátkem lekce si vědomě definujte, co pro vás dnes bude znamenat úspěšná praxe. Zkuste změnit definici. Úspěch není to, že dnes uděláte perfektního holuba nebo poprvé udržíte vránu. Úspěch je, když:
Uctíte únavu svého těla a klidně celou pozici strávíte v pozici dítěte (Balasana), nebo v základních ásánách.
Zachytíte moment, kdy se začnete kritizovat, a nahradíte ho laskavým usměvem a poděkováním.
Odejdete z lekce s pocitem, že jste se sebou strávili hodinu v plné přítomnosti a že si z lekce odnášíte něco dobrého i pro život.
Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.